HISTORIE AKZONOBEL

Založení společnosti Akzo bylo spojeno s Vereinigte Glanzstoff Fabriken, německou chemickou společností, která byla vytvořena v roce 1899. V počátečních desetiletích 20. století se Vereinigte prosadila v chemickém průmyslu jako přední výrobce rayonu a různých barev a laků a jiných nátěrových hmot. V roce 1929 se Vereinigte sloučila s Nederlandse Kunstzijdefabriek (zkráceně NK nebo Enka), konkurenčním holandským výrobcem rayonu. Výsledná organizace dostala název Algemene Kunstzijde Unie (AKU). V období od třicátých do šedesátých let se AKU stala zdatným tržním lídrem v oblasti vývoje a výroby syntetických vláken. Vedle rayonu začala AKU vyrábět nylon a polyester. Zlatým hřebem mezi významnými inovacemi společnosti byl vynález derivátu nylonu – aramidového syntetického vlákna se zajímavými vlastnostmi. V šedesátých letech AKU dosahovala výrazných zisků ze svých hlavních produktů v oblasti syntetických vláken a její firemní strategie předpokládala úspěšná léta sedmdesátá. V roce 1969 AKU spojila síly s Koninklijke Zout-Organon (KZO) – významným holandským výrobcem chemikálií, léčiv, čisticích prostředků a kosmetiky – a výsledná organizace přijala název Akzo. Mezi léty 1984 a 1990 Akzo zakoupila více než 30 společností, většinou ve Spojených státech, za cenu přibližně 1,8 miliardy USD. Tyto firmy se zabývaly především výrobou soli, chemikálií a léčiv.

V polovině devadesátých let Akzo nadále omezovala svůj důraz na komodity s nízkým ziskem, jako je sůl a vlákna, a spoléhala spíše na nátěrové hmoty a specializované chemikálie. Za tím účelem Akzo provedla na počátku roku 1994 stěžejní sloučení se švédskou společností Nobel Industries. Nobel byla hlavním konkurentem na světových trzích v oblasti nátěrových hmot a specializovaných chemikálií. Provozovala dceřiné společnosti po celém světě a těšila se relativně silnému postavení na trzích v USA. Společnost, která vznikla sloučením – Akzo Nobel N.V. – zvedla čísla výnosů Akzo o více než 25 procent a zajistila nové společnosti celosvětově vedoucí úlohu ve výrobě nátěrových hmot a rovněž upevnila dřívější postavení Akzo na trzích v Evropě a Spojených státech. Partnerská společnost, která se sloučila se společností Akzo, byla nazvána podle zakladatele Nobelovy ceny Alfreda Nobela. Nobel se narodil v roce 1833 ve švédské rodině, která se hlásila k odkazu neobyčejně nadaného švédského anatoma, botanika, spisovatele a architekta 17. století Olafa Rudbecka. Otec Alfreda Nobela Immanuel byl vynálezce samouk a zajímal se o výbušniny. Neúspěšný podnikatel Immanuel byl nucen v roce 1832 poté, co vyhořel jeho rodinný dům, vyhlásit bankrot. Immanuel zanechal svou rodinu ve Švédsku a v roce 1837 odjel do Ruska, kde začal znovu podnikat. Tam také vynalezl výbušné zařízení, po němž postupně vzrůstala poptávka. V roce 1842 dosáhl Immanuel se svým vynálezem určitého úspěchu a poslal pro svou rodinu. Alfred pod vlivem nového prostředí ve spojení se svým přirozeným zájmem o chemii přišel v roce 1864 s nápadem založit vlastní společnost pod názvem Nitroglycerin AB. Alfredovým klíčovým vynálezem byl objev postupu výroby nitroglycerinu, během níž ani během další manipulace s ním nedocházelo k explozi. Avšak za zdokonalení této techniky zaplatil Nobel vysokou osobní cenu, protože při zkušebním procesu při výbuchu zahynul Alfredův bratr a čtyři další pracovníci. Průlomem byl v roce 1866 Nobelův vynález dynamitu, který kombinoval nitroglycerin s absorpční látkou, sestávající převážně z oxidu křemíku. Nobel pokračoval vytvořením trhavé želatiny a bezdýmného střelného prachu a nakonec vlastnil více než 350 patentů. Ve snaze o překonání opozice ze strany zavedených výrobců střelného prachu a jiných konkurentů Nobel a několik jeho společníků vytvořili v roce 1996 Nobel Dynamite trust. Tento kartel posléze ovládl pět kontinentů a Nobelovy továrny na dynamit se rozšířily po celém světě. Překvapivý obrat událostí nastal pro Nobela v roce 1888, kdy jeho bratr Ludwig zemřel a francouzské noviny omylem namísto jeho úmrtí oznámily smrt Alfreda. Ke své hrůze Alfred četl svůj vlastní nekrolog, v němž byl popisován jako vynálezce dynamitu a „obchodník se smrtí“, ačkoli většina jeho výbušnin byla použita k nevojenským účelům. Tato zkušenost byla pro Nobela motivací k uskutečnění jeho záměru. Alfred nařídil, aby po jeho smrti, byla velká část jeho značného jmění použita k vytvoření fondu, z nějž měly být každoročně věnovány úroky osobnostem, jejichž práce byla pro lidstvo nejprospěšnější. Měl-li být někdo touto cenou vyznamenán, musel „přinést lidstvu největší užitek“. Nobelova nadace, která spravuje finanční prostředky, byla založena v roce 1900 a první Nobelova cena včetně ceny za mír byla udělena v roce 1901. Po Nobelově smrti v roce 1896 byla konglomerace podniků rozdělena do několika korporací. Nobelovy švédské společnosti vytvořily dvě samostatné organizace. Jeho původní společnost, Nitroglycerin AB, nadále vyráběla výbušniny. Její název byl v roce 1965 změněn na Nitro Nobel a v roce 1978 byla zakoupena skupinou pro výrobu chemikálií kontrolovanou prominentní rodinou Wallenbergů. Výsledná organizace dostala název KemaNobel. Druhým segmentem švédských provozů se stal Bofors, výrobce střeliva. V roce 1982 řídil nákup Boforsu mladý švédský makléř Erik Penser. O dva roky později koupil KemaNobel a spojil obě firmy do společnosti, které dal název Nobel Industries.

Navzdory potížím Nobel Industries považovali vedoucí činitelé Akzo společnost za potenciální aktivum pro svou organizaci. V roce 1994 Akzo dokončila klíčovou fúzi s šesti obchodními skupinami společnosti Nobel a vytvořila Akzo Nobel, tehdy jednu z deseti největších chemických společností světa. Krátce před sloučením Akzo uskutečnila rozsáhlou reorganizaci s cílem zrušit svých pět hlavních obchodních divizí a vytvoření čtyř nových skupin – Chemicals, Fibers, Coatings a Pharmaceuticals (chemikálie, vlákna, nátěrové hmoty a léčiva). V roce 1997 v rámci snahy zaměřit se na svou základní provozní činnost prodala Akzo Nobel svou dceřinou společnost Akzo Nobel Salt Inc. Ve snaze dosáhnout transformační přeměny svého portfolia společnost v červenci 1998 získala rovněž britskou firmu Courtaulds plc a tak vytvořila největší společnost vyrábějící nátěrové hmoty na světě. Po akvizici sloučila Akzo Nobel různé své podniky na výrobu vláken do nově vytvořené společnosti Acordis. Farmaceutické provozy společnosti se rozvíjely dvakrát rychleji než jiné společnosti v daném odvětví a staly se rovněž předmětem hlavního zájmu. Podnik skupiny Organon měl silné postavení na trhu léčivých přípravků pro ženy a byl čtvrtým největším výrobcem orálních antikoncepčních přípravků na světě. Akzo Nobel rovněž posílila pozici svého podniku Intervet pro výrobu veterinárních léčivých přípravků koupí Hoechst Roussel Vet, díky níž se velikost jejího podniku vyrábějícího veterinární přípravky zdvojnásobila. Snad nejvýznamnější událostí byl v roce 1999 prodej Acordis společnosti CVC Capital Partners. Uzavření smlouvy znamenalo odchod Akzo Nobel z oboru výroby syntetických vláken a upevnilo záměr společnosti zaměřit se na své hlavní aktivity – léčiva, nátěrové hmoty a chemikálie.

Když Akzo Nobel vstupovala do nového milénia, byla její skupina Pharma nejrychleji se rozvíjející farmaceutickou společností v Evropě. Tento útvar přinášel 47 procent veškerých zisků Akzo Nobel a jeho základní výroba byla zaměřena na humánní a veterinární léčiva. Skupina Coatings získala podnik Dexter Corporation v USA s výrobou leteckých a speciálních nátěrů, čímž došlo k posílení jejího postavení na světovém trhu a výraznému zvýšení rozsahu jejích provozů na výrobu leteckých a speciálních nátěrů. Skupina Chemicals také získala společnost Hopton Technologies, která byla zakoupena s cílem podpořit produkci chemikálií pro výrobu papíru ve Spojených státech. V roce 2005 společnost vytvořila svou první zprávu CSR (Společné odpovědnosti firem), která uváděla její komunitní program (Community Program), a byla poprvé zařazena do indexové skupiny Dow Jones Sustainability Indexes.

V roce 2006 Akzo Nobel oznámila svůj záměr rozdělit se do dvou samostatných společností: Akzo Nobel, zaměřené výlučně na barvy, laky a chemikálie, a Organon Bio Science, která se měla zaměřit výlučně na humánní a veterinární medicínu. V srpnu 2007 Akzo Nobel přenesla své ústředí z tradiční základny v Arnhemu do Amsterodamu – finančního centra Nizozemska.

Dne 2. ledna 2008 Akzo Nobel dále posílila své vedoucí postavení ve světě v oblasti barev a laků akvizicí Imperial Chemical Industrie PLC (ICI). ICI, která v roce 2007 získala 50 procent svých výnosů z podniků na výrobu laků, se vrací zpět ke svým kořenům do roku 1926, kdy byla založena ve Spojeném království sloučením čtyř společností, z nichž jedna byla britskou odnoží Nobel Industries. Kulaté logo ICI bylo vlastně odvozeno z loga Nobel Industries, které bylo v té době používáno. Bylo by zveličováním tvrdit, že se touto akvizicí uzavřel historický kruh, je však důkazem stále působících sil kontinuity a změn, které neustále společnost formují.

Akvizice ICI znamenala dokončení transformace, jíž procházela společnost Akzo Nobel. V rozmezí přibližně jednoho desetiletí se společnost postupně zbavovala své konglomerační struktury a stále více soustřeďovala své aktivity. Prodejem Acordis se zbavila svého sektoru výroby vláken a výrazně racionalizovala své aktivity v oblasti chemikálií tím, že se oprostila od tří oblastí, v nichž působila. Plán na přemístění ústředí společnosti z Arnhemu do Amsterodamu potvrzoval tento nový kurs. Oznámení prodeje Organon BioScience společnosti Schering-Plough v březnu 2007 znamenalo urychlení transformace. Ihned po této transakci Akzo Nobel použila výtěžek z prodeje k získání ICI, což byla strategická akvizice, která mohla pomoci společnosti stát se nesporným světovým lídrem v sektoru barev a laků, zejména na trhu dekoračních nátěrů.

V České republice vstoupila společnost Akzonobel na trh koupí společnosti Balakom již v roce 2006 a následně, jak bylo zmiňováno, přibrala k sobě celosvětově společnost ICI Paints.

Proměna, kterou prošla společnost Akzo Nobel, s sebou nesla rovněž potřebu vytvoření nové obchodní značky společnosti jako celku. Dne 25. dubna 2008, pouhé čtyři měsíce po ukončení akvizice ICI, Akzo Nobel uvedla svou novou obchodní značku, která mimo jiné obsahovala drobnou změnu ve způsobu, jímž se psal název společnosti: od tohoto okamžiku měla být známa jako Akzonobel.